Může AI vyřešit nedostatek zdravotníků v Evropě?

Nedostatek zdravotnického personálu představuje dlouhodobě eskalující problém, který se projevuje napříč celou Evropou. Nejvýrazněji dopadá na oblast primární péče a ošetřovatelství, kde poptávka po kvalifikovaných a adaptabilních pracovnících dosahuje historických maxim.

Demografické změny a nárůst chronických onemocnění budou v následujících dekádách dále zvyšovat nároky na zdravotní péči. Evropská komise odhaduje, že v roce 2050 budou osoby ve věku 55+ tvořit přes 40 % obyvatel EU (oproti 25 % v roce 2019). Vzrůstat bude i prevalence nemocí vyžadujících dlouhodobou a specializovanou péči, například v oblasti geriatrie či interního lékařství.

Současně dochází ke stárnutí samotných zdravotníků. V roce 2022 tvořili lékaři ve věku 55+ v několika zemích EU téměř polovinu profesní populace. Průměrný věk sester roste zejména ve východní Evropě –⁠ v Litvě přesáhl 55 let u více než poloviny. Krize se nejvíce prohlubuje ve venkovských oblastech, kde je nedostatek zdravotnických pracovníků už nyní kritický.

Zpráva WHO upozorňuje, že v roce 2030 bude globálně chybět ve zdravotnictví 11 milionů pracovníků, převážně v zemích s nižšími příjmy. I v rámci Evropy jsou výzvy rozdílně rozložené.

Zatímco severské a západní země vedou v digitalizaci a redefinici kompetencí, jižní Evropa zaostává kvůli rozpočtovým omezením. Východní Evropa čelí exodu kvalifikované pracovní síly do západních zemí, často kvůli rozdílným pracovním podmínkám a digitální infrastruktuře.

Nástrojem, který může pomoci čelit tomuto tlaku na zdravotnický personál, se mohou stát technologie. AI, robotika či virtuální realita se již dnes uplatňují v diagnostice, rozhodování a řízení péče.

Například britská platforma Cera dosáhla snížení hospitalizací seniorů o 70 % a redukce pádů o 20 %. Pilotní projekty v USA s využitím technologií v péči o seniory vykázaly až 80% pokles pádů.

Odborné přehledy však upozorňují, že účinnost AI závisí na kontextu, kvalitě dat a pečlivé integraci do klinické praxe. Pokud jsou technologie implementovány bez důkazů o efektivitě či bez zapojení zdravotníků, mohou ohrozit bezpečnost pacientů a ztížit poskytování péče. AI by tak neměla být přeceňována.

Na konferenci HIMSS 25 Europe letos v červnu v Paříži se v rámci tématu "Future of Workforce" diskutovalo o potřebě reorganizace zdravotní péče v reakci na nedostatek personálu. Tradiční přístup založený na navyšování lidských zdrojů se ukazuje jako neudržitelný. Prosazují se proto nové modely péče, které kladou důraz na decentralizaci služeb, využití telemedicíny a monitorování pacientů v domácím prostředí. 

K zajištění úspěšné transformace zdravotnictví je nezbytná systematická podpora vzdělávání. To zahrnuje jak digitální gramotnost a práci s daty, tak i etické aspekty, odolnost vůči stresu a adaptabilitu. Zavádění technologií by mělo probíhat ve spolupráci se zdravotníky a být podloženo pilotními projekty.

• strategickou digitalizaci (například cloudové nástroje, real-time dashboards)
• podporu vzdělávání (například programy EU, certifikace v AI etice a regulaci)
• aktivní zapojení zdravotníků do vývoje nástrojů
• postupnou implementaci s důrazem na sledování dopadů v reálných podmínkách

Zajímavým příkladem inovativního přístupu je francouzská společnost SNCF, která zřídila první telemedicínské stanoviště přímo na vlakovém nádraží poblíž Paříže. Do roku 2028 jich chce zřídit až 300, zejména pro podporu péče v odlehlých oblastech.